V posledních letech jsme čím dál častěji svědky postupných klimatických změn. Ty se v našich zeměpisných šířkách projevují hlavně střídáním velkých veder a následného sucha s přívalovými dešti. Vlivem sucha dochází k vysychání řek a vodních ploch, ke snižování kvality vody nebo k nedostatku podzemních vod. Přívalové deště zase způsobují lokální záplavy, erozi půdy a nemalé finanční škody např. zemědělcům. Jednou z možností, jak tyto následky můžeme zmírnit, jsou právě zelené střechy.  

Zelené střechy, kromě mnoha jiných benefitů (sepsali jsme je v článku Vegetační střecha je trend, který má opravdový smysl), dokážou totiž zadržovat a pozvolna odpařovat vodní srážky. Úspěšně tím pomáhají předcházet náhlým povodním, které jsou následkem přívalových dešťů. Zároveň zamezují přetížení kanalizačních sítí a přispívají ke zvlhčování a ochlazování vzduchu v přehřátých městech = zlepšují mikroklima. 

Aby vám ale zelená střecha takto fungovala desítky let, musí mít správnou skladbu. Celistvé informace jsme už sepsali v článku Skladba zelené střechy – jen rozchodníkový koberec nestačí. Teď se každopádně blíže zaměříme pouze na jednu část, a to na drenážní vrstvu a s tím spojené odvodnění zelené střechy. 

K čemu na vegetační střeše slouží drenážní vrstva

Drenážní vrstva odvádí přebytečnou dešťovou vodu do odvodňovacího zařízení. Chrání tím rostliny (v našem případě rozchodníkové koberce) před přemokřením a zajišťuje bezpečný provoz celého střešního souvrství. Drenážní vrstva může být tvořena těmito materiály:

• nopová fólie (s hydroakumulací, nebo bez hydroakumulace)
• drenážní panely (např. EPS tvarovky, desky z recyklátů, hydrofilní minerální vlna)
• sypké hmoty (např. keramzit, láva, štěrk, pěnosklo)
• smyčkové rohože atd.

Odvodnění zelené střechy tradičních gravitačním způsobem

Gravitační odvodnění zelených střech probíhá zpravidla pomocí střešních vtoků, kdy se dešťovka přes svodové potrubí odvádí pryč ze střechy, nebo se za pomoci odvodňovacích žlabů svádí voda po fasádě plechovými nebo plastovými okapy. 

Jedna střešní plocha běžného domu musí být vždy odvodněna nejméně dvěma střešními vtoky a zároveň doplněna alespoň jedním bezpečnostním přepadem. Veškeré odvodňovací prvky by také měly být chráněny ochrannými kryty před zanesením a zároveň musí být trvale přístupné pro pravidelnou kontrolu a čištění. Z tohoto důvodu se nad střešními vtoky zelených střech umisťují kontrolní šachty.

Návrh odvodnění a dimenzování drenážní vrstvy

Pro dimenzování drenážní vrstvy a výpočet odvodnění je klíčový odvod vody při přívalovém dešti. Není vhodné, aby se dešťová voda hromadila na povrchu střechy, ani aby po ní tekla. Dešťovka se musí rychle vsáknout do vegetační a hydroakumulační vrstvy. Přebytek vody musí být bezpečně odveden do drenážní vrstvy a dále ke střešním vtokům. 

Požadovaný výkon drenážní vrstvy = jaká je potřeba odtoku vody z vaší zelené střechy, se stanovuje podle následujícího výpočtu:

q’= (A*C*q)/b

• q ́ – celkový odtok dešťové vody ze střechy [l·s^-1·m^-1]
• A – odvodňovaná plocha [m²]
• C – součinitel odtoku [−]
• q – návrhový 15minutový extrémní déšť, na který se drenážní vrstva dimenzuje [l·s^-1·m^-2]
• b – výpočtová odtoková šířka (volná šířka u vpusti nebo žlabu) [m]

Pozastavit bychom se chtěli u opravdu důležitého parametru, kterým je součinitel špičkového odtoku C. Ten udává schopnost povrchu střechy odvádět srážkovou vodu o dané intenzitě a trvání. Je směrodatný pro návrh odvodnění střechy, dimenzi svodů a kanalizačního potrubí. Kromě toho existuje i součinitel dlouhodobého odtoku [psí], který udává střední nebo průměrnou hodnotu odtoku v delším časovém horizontu, např. za rok. Součinitel ψ je určující pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace. Pro výpočet drenážního výkonu se ale nepoužívá. Hodnota obou součinitelů je ovlivněna mocností a složením vegetační vrstvy, samotnou vegetací, sklonem střechy, přítomností speciální hydroakumulační vrstvy a klimatickými podmínkami. 

Pozor! Součinitel odtoku C je jedním ze zásadních bodů i pro získání dotace na vegetační střechu.

Závěrem je důležité si uvědomit, že čím větší je sklon střechy, tím menší je potřeba plošných odvodňovacích prvků. Zároveň však roste potřeba drenážních panelů se zpomalovači odtoku vodu. Ty se doporučují při sklonu střechy nad 5° (8,7 %).

Dodáme kvalitní rozchodníkové koberce a doporučíme firmy pro realizaci zelené střechy

Jsme rodinnou firmou z Moravy. Pěstujeme 100% české rozchodníkové koberce bez přihnojování a plošných chemických postřiků, které jsou adaptované na stálé slunce a pouhé 2 cm substrátu. Ať už jste tedy soukromá osoba, která potřebuje rozchodníkový koberec na vlastní střechu, nebo jste živnostníkem/firmou realizující zelené střechy, pomůžeme vám vybrat rozchodníkové koberce přesně pro váš projekt. Pro návrh a samotnou realizaci vám doporučíme kvalitní firmy, se kterými spolupracujeme.

Nezapomeňte, že na zelenou střechu můžete získat dotaci až 100 000 Kč

Dotace na výstavbu zelených střech jsou ideální příležitostí, jak ušetřit své peníze jednorázově za pořízení, ale také dlouhodobě za úsporu energií. Tak proč toho nevyužít? Bližší informace najdete v našem článku: Dotace na zelenou střechu až 100 000 Kč. To je Nová zelená úsporám.

Hlavní zdroj informací pro tento článek: Vegetační souvrství zelených střech — STANDARDY PRO NAVRHOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A ÚDRŽBU. Kolektiv autorů Ing. Samuel Burian, Ing. Jitka Dostalová, Ing. Martin Dubský, Ph.D., Ing. Petr Halama, Ing. Karel Chaloupka, Ing. Jiří Komzák, Ing. Roman Paťava, Ing. Marie Straková, Ph.D. RNDr. František Šrámek, CSc. Ing. Petr Vacek a Ph.D. Bc. Josef Vokál